V posledních měsících jsme u nás na škole chovali a pozorovali můry rodu Attacus. Celým jménem se náš konkrétní druh nazývá Attacus lorquinii a vyskytuje se v oblasti Filipínských ostrovů.
Rozpětí křídel těchto nočních motýlů se pohybuje kolem 20 cm. Typický je pro ně pohlavní dimorfismus, kdy je sameček menší než samička. Dalším méně obvyklým znakem je neobvyklé zbarvení špiček předních křídel, má připomínat hadí hlavy a zastrašovat tak případné predátory.
Metamorfóza těchto můr začíná vajíčkem, ze kterého se po době asi dvou týdnů vylíhnou housenky. Housenky mají pět vývojových stádií – instarů. V prvním stádiu jsou bílé, mají černou hlavičku a segmenty. Po celém těle se jim táhnou ostny. Ve druhém stádiu jsou housenky obaleny ve “voskovém” prášku, zvětší se hroty, na těle se objevuje oranžový pigment. Ve třetím stádiu se stále zvětšují a jsou voskovitější, v následujícím čtvrtém stádiu májí jejich hroty různé barvy – na hlavičce jsou oranžové, na bocích černé a na zbytku těla bílé. V posledním stádiu jsou zelené, hroty jsou oranžové s modrými špičkami. Před zakuklením hodně žerou, následně se vyprázdní a otočí. Nakonec si najdou místo, kde si vytvoří svůj kokon nahnědlé barvy.
Samotné můry se líhnou přibližně za měsíc, je to však velmi individuální. Délka života je ovlivněna chovem v zajetí – žijí mnohem kratší dobu. Dospělci již nepřijímají potravu.
V grafu máme zaznačen vývoj housenky našeho nejrychleji rostoucího jedince. Růst započal 15.9., poslední měření proběhlo 23.10., kdy dorostla 10 cm. Ve středu 25.10. se zakuklila a v pátek 8.12. vylíhla. O dva dny později 10.12. můra uhynula. Další motýli se líhli postupně až do 15. 1. 2024, jednalo se o dvě samice a šest samců.
Autor textu: Petra Žídková 4. B
