Letošní podzim nám vyšlo počasí a to je to nejdůležitější pro túru v horách. Navštívili jsme dvě rakouské oblasti ferratam „zaslíbené“ Hohe Wand a Rax Alpy.
pátek 20. 9.
Sraz v 7 hodin ráno u školy byl tak akorát. Následovalo několik hodin jízdy směrem Brno, dále Mikulov, ve kterém byla zastávka na nákup proviantu, a přes Vídeň konečně na Hohe Wand. Cesta v rytmu písniček ubíhala celkem rychle. Našim dnešním cílem byla ferrata Gebirgsvereinssteig obtížnosti D, kousek nad vesničkou Grünbach am Schneeberg.
Přebalili jsme vše potřebné – ferratový set, sedák, přilbu, svačinku – do menších batohů a za svižného tempa jsme se vydali pod nástup. Krátké BOZ a hurá do stěny. Naše sestava „horonadšenců“ zvládla i náročnější pasáže výstupové cesty, takže lanový most nebo kramle byly pak již za odměnu. Kulisa modré oblohy, zelených borovic a „barevného“ vápna byla dokonalá. Na náhorní plošině nás čekala otevřená horská chata. Pár fotek u kříže a hurá dolů. Tentokrát už „normálkou“ po turistické cestě. Pak následoval přesun do kempu. Postavili jsme stany a začali připravovat večeři. Každý v rámci svých možností přidal ruku k dílu a po chvíli jsme měli těstoviny se sýrem hotové. Od jídla jsme se pozvolna přesunuli k táboráku a zakončili den opékáním špekáčků a zpíváním.
sobota 21. 9.
Dnes nás čekal přesun asi hodinu autem do vesničky Prein an der Rax a naše druhá ferrata Haidsteig, opět obtížnosti D, na vrchol Preiner Wandu vysokého 1783 m n. m. Tentokrát již byla nástup výrazně delší, stejně jako samotná ferrata. Počasí nám opět přálo, načasování bylo ideální. Sníh v nižších polohách již odtál. Studená fronta, která přinesla do Čech a na Moravu povodně, řádila i zde a od cca. 1600 m n. m ležela souvislá sněhová pokrývka. Díky jižní orientaci stěny byl již sníh pryč a tak nám nic nebránilo pokořit i tuto výzvu. Odměnou nám byly opět krásné dech beroucí výhledy. Cestou zpět jsme si „půjčili“ dřevo na večerní oheň a opět se přesunuli do kempu. Tentokrát šéfkuchaři připravili brambory s krůtím masem a zeleninou. Večerní posezení s kytarou u ohně bylo opět doplněno špekáčky. Únava již byla znát, tak kolem jedenácté už všichni leželi ve svých stanech.
neděle 22. 9.
Po dlouhé době vyšlo počasí i tření ten. Úkol zněl jasně. Zdolat nejtěžší ferratu v Hohe Wandu. Snídaně byla opět bohatá, díky nadstandartní zásobě špekáčků … až po tradiční nugetu a vaječinu. Výhodou dnešní túry bylo to, že nástup byl přímo z kempu a nemuseli jsme se nikam přesouvat auty. Ferrata ÖTK steig je obtížnosti D/E a ihned v první pasáži se oddělí „zrno od plev“. Kolmý až převislý úsek prověří každého zájemce.
Zpestřením byla rakouská „čarodějnice“z, která šla v protisměru a dožadovala se přednosti v nejtěžším úseku cesty!!! Naštěstí i toto zpestření dopadlo stejně jako celá túra na výbornou a za necelé tři hodiny jsme se mohli kochat výhledy od Sky walku z vrcholového plata.
Cestou domů jsme se zastavili občerstvit na Rohlence a ve večerních hodinách jsme plni zážitků vystupovali před GPB.
Za Horo kroužek – Daniel Svoboda a David Březovjak
